FF: Hate or Love: 1.kapitola (by LanQka)

28. července 2010 v 11:01 | Vampire Girl |  FF by LanQka
1. kapitola - Obavy

Milý deníčku, někdy bych si přála aby šly city vypnout. Víš jak to myslím - Bolest, láska... To všechno by zmizelo. Třeba teď se cítím jako hlupák. Miluju Stefana, ale přitom mě něco táhne k jeho bratrovi. On má ... Nedokážu to jen tak napsat, víš? Jsem teď v jejich domě. Stefan šel lovit, jak Damon říká "nachytat veverky" a já jsem tu teď s Damonem sama. Mám strach... Ne z něj, ale ze sebe.

"Eleno, dáš si něco k pití?" ozve se Damon z kuchyně a hned na to...
"Kuku, kuku..." rozevřou se velké kukačkové hodiny za mými zády a mě leknutím vypadne propiska z ruky. Pro moje oči se to semele hrozně rychle, ale zčistajasna přede mnou klečí Damon a podává mi jí zpátky. Mám v úmyslu mu poděkovat, ale v jeho modrém pohledu se ztratím.
"Tak co to bude? Drink, nebo snad čaj?"
Chvilku na něj beze slova koukám, hodiny už dávno dobily. Tohle je přesně ta situace o které jsem psala...
"Jo a hodilo by se třeba: 'Díky.'" prohodí po chvilce a zvedne se ze země.
"Ehm, jasně." vykoktám a zavřu deník.
"Co to je?"
"Nic pro tebe."

"Ale no tak, Eleno! Nebuď sobec!" vykřikne se smíchem. Honem se snažím strčit tu malou tenkou knížečku pod sebe, ale vyrve mi jí z ruky dřív než to stačím udělat.
"Milý deníčku, dnes jsem potkala hrozně zajímavého kluka..." předčítá nahlas ze dne, kdy jsem poznala Stefana.
"Dej to sem!" vykřiknu, teď už podrážděně, a seskočím z gauče. Naneštěstí jsem jenom člověk, takže za ním běhám po pokoji, a celá tahle situace je pro něj nesmírně komická.
Zastavím se, protože mi dojde že je to k ničemu.
"Pobavil ses?!" vyštěknu na něj. Okamžitě zvedne oči od stránek deníku a podívá se mým směrem. Přijde lidskou rychlostí těsně ke mně.
Couvnu o krok dozadu, snažím se nedívat se do jeho očí, ale je to marné. Jeho prst mi za chvilku nadzvedne obličej k tomu jeho. Jeho pohled je upřímný a plný nějakého citu. Vtiskne mi deník do dlaně a zašeptá: "Promiň."
"Omluva přijata, dám si čaj." zamumlám a otočím se od něj.
Záda mi ovane příjemný větřík, Damon odletěl do kuchyně. Zavřu oči a skousnu si spodní ret. Zrovna v tuhle chvíli si nejsem jistá... Co to mělo znamenat? On se mi právě omluvil? Pohladím desky svého deníku a sednu si zpátky na gauč.
"Hotovó." zapěje Damon a položí přede mě šálek s čajem. Už bych si měla zvyknou na tu jeho kosmickou rychlost.
"Díky..."
Sedne si vedle mě a ruce roztáhne po opěradle gauče tak, že mě jakoby objímá kolem ramen. Není mi to nepříjemné, ale přesto znervózním. Jako na zavolanou se ve dveřích objeví Stefan. Napiju se čaje a vrhnu se mu naproti možná až s přehnanou radostí.
"Ahoj Stefane, jaký byl lov?" zeptám se a nechám se od něj obejmout."Šlo to... Jak moc tě tu Damon trápil?" "Vůbec ne, skvěle jsme se bavili." odpoví Damon za mě. Otočím se se skeptickým výrazem a přejedu ho pohledem: "Mluv za sebe!" A odvrátím se zpět ke Stefanovi.
"Jsem už docela unavená, půjdu si lehnout," řeknu a dám Stefanovi pusu na tvář. Přitom Damon odvětí. "Vy dvě hrdličky." Už sem ani neměla sílu, abych ho včas zarazila.
"Dobrou," řekne Stefan tichým a klidným hlasem, jakoby se snažil Damona ignorovat. Při cestě do ložnice jakobych nepatrně slyšela Stefana s Damonem jak se pošťuchují nebo dokonce hádají, už tomu ale nevěnuju moc pozornosti a převléknu se do noční košile, kterou jsem našla přehozenou přes židli.


Mezitím v Obývacím pokoji
"Damone, o co ti jde?! Nemůžeš mě a Elenu nechat chvíli na pokoji?!" začne se zebe chrlit Stefan. Damon jeho naléhavý pohled jen neopětovaně ignoruje...
"Elena je hned ve vedlejší místnosti, a řekl bych, že se snaží usnout, snad bys mohl být trochu ohleduplnější," nahodí ztišeným hlasem. Stefan se letmo podívá přes chodbu do ložnice, a promluví ještě tišším hlasem, než předtím jeho bratr.
"Nedělej, že ti na ní záleží, nemáš v sobě ani trochu citu!"
Damon ho přejede ostrým pohledem. "Nic o mě nevíš! Kdyby tady nebyla Elena..." A nesmírnou rychlostí "doletí" ke Stefanovi svírajíc mu hrdlo.
"Zabil bych tě!" Při této věte, jakoby jeho oči vzplály nenávistí. Jakoby se probudilo něco hluboko v něm.
"Přiznej to Damone, nezabil by jsi mě! Jsem tvůj bratr! Neudělal by jsi to!" křičel Stefan přidušeným tónem snažící se vyprostit z Damonova sevřetí. Damon ho nyní držel celých deset centimetrů nad zemí a v jediné sekundě svého bratra přitiskne ke zdi.
"Víš čeho všeho jsem schopný?! Bylo by to jako nic! hrozí dál Damon, snažící se ovládnout svoji agresivní upírskou povahu. Když už Stefan pomalu ztrácí vědomí, vrhne ho Damon k zemi a šepotem promluví:
"A na Eleně...mi záleží!." A hned jak dořekne tuhle větu, zčista jasna je pryč, zmizí. Stefan ležící nyní na zemi se snaží vzapatovat a přehrát si co se vlastně stalo. Když konečně nabere vědomí, jeho výraz je plný obav. Usiluje snad Damon o Eleninu přízeň? Nebo k ní něco cítí? V zamyšlení přejde přes chodbu do ložnice s úmyslem, aby zkontroloval Elenu. Vejde polootevřenými dveřmi k její posteli, a starostlivě ji pohladí po tváři. Ví, že se chová nepřiměřeně, jakoby mu patřila, ale minulost a Katherine dokázala rozdrásat jeho city a když je Elena poskládala zpět...
"Kde je Damon?" zeptá se najednou Elena ještě z polospánku. "Něco jsem zaslechla, hádali jste se?". Stefan nahodí nepřítomný výraz a tiše odpoví.
"Všechno je v pořádku, jen spi."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lamia Le Morte Lamia Le Morte | Web | 28. července 2010 v 11:45 | Reagovat

Když jsem to četla od Billie, tak jsem prostě nemohla přestat dýchat! Ale holky to ještě trošku vylepšily, takže teď nedýchám už vůbec :D Je to dokonalé!
A děkuji, že jste spřátelily ;)

2 LanQka (nejsem tu) LanQka (nejsem tu) | Web | 28. července 2010 v 16:39 | Reagovat

[1]: jo...Billie je skvělá...a vlastně ona mě dohnala k tomu, abych začla povídku psát...bez ní by to dopadlo katastrofálně...:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Copyright © 2009-2011 | Vampire-Diaries-Serial.blog.cz