FF: The Vampire Magazines: 12.kapitola (by Aranel)

24. ledna 2011 v 19:23 | Vampire Girl |  FF by Aranel
12.kapitola - Den pod psa

"Vstávat, vojíne!" Bože, tohle je ten nejhorší sen, jaký jsem kdy měla.
"Pane, ne, pane!" Před chvilkou jsem si lehla do postele s tím, že když je teprve devět hodin, tak budu moct spát deset nepřerušovaných hodin. Ale tohle je zrada.
"Tady se neodmlouvá." Strhne ze mě peřinu a mě je to úplně jedno. Což ho asi vytočí ještě víc. Vezme mě z postele a postaví na nohy.
"Přišlo mi hlášení, že se ztratila moje četa! A tvým úkolem bude, jí najít." Strčí mi do ruky nějakej papírek s malinkou figurkou. Po kratším zkoumání jsem zjistila, že je to malý vojáček. Bože, za co?

"Tohle je generál, on ti dá pokyny!" Damon za sebou zabouchne dveře a já tam stojím s hubou dokořán a nevím, která bije. Rozbalím papírek, kterej je přivázaný na vojáčkovi. Na papírku stojí: Dvacet vojínů se ztratilo, najdi je co nejrychleji, nebo zemřou- nejdál sto metrů od domu.
To moc daleko teda nedošli. Ale rozhodně nehodlám běhat okolo baráku a hledat nějaký vojáčky. Napadají mě dvě věci, jak to vyřešit. První: použiju svoji moc a svolám si vojáčky, ale nerada magii používám ve svůj prospěch, takže si zvolím tu druhou....hm, Stefan nebude mít radost.


" Ahoj," otevřu opatrně dveře do Stefanova pokoje. Musím jít na to pomalu. Jestli tam teď vběhnu a vyplaším ho, tak bude po srandě.
" Čau, co je?" Stefan si právě psal něco do deníku. Dobrá zpráva je, že se usmívá.
" Hm, máš čas?" Úsměv mu pomalu, ale jistě mizí z tváře.
" Bojím se odpovědět, že jo."
" Neboj, nepotřebuju pomoct někoho zakopat," ujistím ho mile. To, že bydlím v jednom baráku s Damonem, neznamená, že chytám jeho mravy.
" O co jde?"
" Potřebuju, abys mi mohl najít dvacet takových kopií." Ukážu mu vojáčka a tvářím se, jako štěňátko.
" Kde?" zeptá se nejistě. Z kapsy vytáhnu papírek s pokyny a přečtu mu ho.
" No nevím, Damon by z toho nebyl nadšenej."
" Damona do toho nepleť, to je mezi námi a navíc to není zakázaný. Pokud si dobře pamatuju, tak neříkal: A Stefana z toho vynech!" Stefan se pořád tváří nedůvěřivě.
" Víš co? Když mi pomůžeš, tak ti pomůžu s Elenou."
" Ale Elena je v pohodě," zatváří se dotčeně. Neboj, Stefi, o tvých výkonech nepochybuju.
" Jo to jo, ale každý ženě udělá radost, když o ni muž pečuje." Stefanovi konečně bliklo.
"Tak jo."

                Za neuvěřitelných deset minut je po akci. A všech dvacet vojínů je úspěšně zachráněno. Málem jsem Stefana udusila ve svým objetí, když jsem mu skočila okolo krku a pořád opakovala, že je ten nejlepší kámoš. Přísahám, že kdyby se upír mohl červenat, tak je teď Stefan červenej až na...hýždích.
" To je fakt dobrý," mumlá pořád rozpačitě. Připomeňte mi, že až budu v pokoji, tak se tomu musím zasmát.
" Tak dík a čau." Mávnu na Stefana, který se zavřel v pokoji a vůbec mě nepřekvapuje, když uslyším i klapnutí zámku ve dveřích.
S vítězoslavným úsměvem vkráčím do Damonova pokoje. Damon leží rozvalenej na posteli a nasupeně se na mě dívá. Asi se už doslechl o mým malým podvodu. Ups...vůbec mi to nevadí.
" Co to mělo znamenat?" zavrčí přes zaťatý zuby. Asi jsem si našla nový hobby. Srát Damona. Něco mi říká, že v tom budu dobrá.
" Tomu se říká Rychlá rota, pane. Na lístečku stálo, že vojáky mám zachránit, co nejrychleji. Přece nechceme, aby se někomu něco stalo, ne?" Hodím mu na postel všechny vojáčky, ale jeden upoutá moji pozornost. Je celý od bahna a tváří se, jako citrón.
" Ten je ti docela podobný," zasměju se a ukážu mu umatlanýho panáčka.
" Žádná pochvala za dobře vykonanou práci? Dobře, tak já jdu." Zatvářím se ublíženě a odcházím z pokoje. Protože jestli dost rychle nevypadnu, tak se tu počůrám smíchy. Ten jeho výraz je k nezaplacení. Už jsem šahala po klice, když se přede mnou objevil Damon. Ta upíří rychlost by se měla zakázat. Třeba takový šneci by z toho mohli mít depresi. Kdybych já byla šnek, tak bych se zabila.
" Skoč mi ještě pro něco k pití, něco silnějšího." Bez jedinýho slova jdu pro vodku. Vzala jsem celou flašku, ať nemusím lítat pořád nahoru a dolu.
                Nechápu, jak toho může vychlemtat tolik. To bude asi tím stoletým tréninkem. Jeho metabolizmus, nebo spíš to, co z něho zbylo, jede jenom na alkohol.
" Mám nápad," zasměje se z ničeho nic.
" Už se nemůžu dočkat, až mi ho řekneš," řeknu ironicky.
" Řeknime, že ti zruším ten trest."Zamračím se na něj.
" Nejsem blbá, co za to budeš chtít?"
" Dám ti poslední úkol, a jestli ho splníš, tak po tobě už nic nebudu chtít."
" Jakej?" Obživnu. To by mi ušetřilo tři dny života.
" Je to tak primitivní a jednoduchý, že by to přijal každý."
" Vymáčkni se." Damon si pro sebe něco zamumlá, asi se mu nelíbí, že ho přerušuju ve výkladu.
" Budeme se minutu líbat. To je všechno." Nasadí ten svůj " neodolatelný" úsměv a nejspíš si myslí, že mu skočím do náruče a servu z něho oblečení.
" Do pátku to nějak vydržím." Naliju mu poslední skleničku a jdu si lehnout.
****
                V noci jsem toho moc nenaspala. Pokaždý, když jsem zavřela oči a na chvíli usnula, tak se mi zdál hrozný sen. I když pojem "sen" není ten správný. Zdálo se mi o minulosti. Takže není divu, že jsem se po ránu neusmívala, jako sluníčko a nesršela vtipem. Oči jsem měla podlitý krví a v hlavě mi třeštilo. Včerejší vítězná nálada byla v trapu a mě nezbylo nic jinýho než jít do školy. Třeba se tam vyspím.
" Je ti dobře?" zeptá se Stefan starostlivě, když sejdu po schodech dolů.
"Jo," zabručím potichu.
" No, kde seš? Ještě než půjdeš do školy, tak mám pro tebe úkol!"
Bez jedinýho pohledu čapnu batoh a odcházím pryč.
" Ahoj," zahuhlám na Stefana a jdu pomalu do školy. To, že jsem Damona asi rozčílila mi je úplně jedno.
                Škola uběhla, jako voda. Profesor Manson měl ohromnou radost, když jsem celou hodinu ani nemukla a ostatní profesoři na tom byli stejně. Prohodila jsem akorát pár slov s Bonnie, Elenou a Stefanem. Dneska nemám na nic náladu. Půjdu do penzionu, kde se zahrabu do peřiny a nikdo mě už dneska neuvidí.
" Hej, Darren! Počkej na mě!" Otočím se překvapeně za Stefanem. Kde má druhou polovičku?
" Kde máš Elenu?"
" Jde s tetou na nákupy," pokrčí ledabyle rameny.
" Damon ti něco udělal?" zeptá se po čtvrt hodiny chůze.
" Ne, jak tě to napadlo?"
" Dneska jsi nějaká smutná a s nikým se nebavíš. Dokonce jsi ignorovala i Mansonovi blbý poznámky. Tehdy jsem dostal vážně strach." Trochu se pousměju, když si vzpomenu na Mansonovi
narážky, který jsem úplně ignorovala a jeho to vytáčelo k nepříčetnosti.
" Nemám den, špatně jsem se vyspala." Tahle strategie se mi líbí. Nelžu, ale neříkám úplnou pravdu.

                Když jsme přišli do penzionu, tak nás málem kleplo. Teda spíš mě, Stefan to už má úspěšně za sebou. V chodbě na nás čekalo malý přivítání v podobě psů. Jejich rasu jsem dokázala určit přesně, protože jedním z nich byl Satan- Irský vlkodav. Tentokrát na mě nečekal jenom Satan, ale pět takových Satanů. Automaticky jsem skočila Stefanovi do náruče a nehodlala jsem se ho pustit, dokud mě nedostane do bezpečí. Z obýváku přišel Damon, kterýmu zmrzl úsměv na rtech, když viděl, jak visím Stefanovi okolo krku a prosím ho, aby mě odnesl.
" Kde máš Elenu?" zavrčí Damon.
" Na nákupech."
" To si vyřiďte později. Teď mě zbavte těch psů!" Ty potvory se ke mě pořád přibližovaly a vrčely. Co jím je? To jim nedal najíst?
" To sis měla rozmyslet ráno, než jsi zdrhla," řekne naštvaně Damon a odejde pryč. Naštěstí s ním odejdou i psi. Statečně slezu ze Stefana a omluvně se na něj podívám. Tak sem zpanikařila, no! Kdo by nezpanikařil, kdyby se na něj vrhlo šest oblud?
" Takhle rozčilenýho jsem ho dlouho neviděl. Neřekla jsi mu včera něco? Už ráno se choval divně."
" Ne a dík," poděkuju za záchranu a mizím do svýho pokoje, než se ty psiska vrátí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vampire´s girls..píše Damie Vampire´s girls..píše Damie | Web | 24. ledna 2011 v 21:05 | Reagovat

Ahoj zlato:) Je u nás nový seznam Elite Affiliates,tak se koukni jestli tam jsi,nebo ne :)
http://vd-online.blog.cz/1101/new-list-elite-affiliates#pridat-komentar

2 Angie Angie | E-mail | Web | 24. ledna 2011 v 22:37 | Reagovat

Já tuhle povídku miluju. Nemůžu se dočkat dalšího dílu. :-)

3 Aslien Aslien | Web | 25. ledna 2011 v 17:32 | Reagovat

Zajímavá povídka :)

4 Candies Candies | 25. ledna 2011 v 17:53 | Reagovat

[2]:já jí taky miluju :-).....už aby byl další díl (a kdy bude?)

5 miccii miccii | 27. ledna 2011 v 18:29 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Copyright © 2009-2011 | Vampire-Diaries-Serial.blog.cz