FF: Bloody secrets: 2.kapitola (by Wiwi)

15. března 2011 v 19:50 | Vampire Girl |  FF by Wiwi
2.kapitola - ŠEDÉ OČI

Probouzela jsem se. Nechtěla jsem ale ta záře slunce mě vytahovalo z mého spánku. Musela jsem do školy. Se smíšenými pocity jsem vstala a mířila s polootevřenými očními víčky přímo ke skříni. Nakoukla jsem do skříně a popadla tričko a tříštvrťáky,venku je dnes opravdu krásně. Šla jsem do koupelny. V koupelně jsem si položila oblečení na židli a vlezla do sprchy. Sprcha byla příjemná. Popadla jsem ručník a omotala jsem si ho kolem vlasů. Pak jsem vzala osušku a omotala jsem si ji kolem těla. Vylezla jsem ze sprchy-a co se mi nestalo. Noha mi ujela a já pěkně upadla. Při trošce štěstí se mi nic nestalo. Oblékla jsem se,pak jsem vzala fén a fénovala si vlasy.
Vlasy mi proudem teplého vzduchu trčely do všech stran. Učesala jsme se a šla do pokoje. Hm,kde je Mery? Koukla jsem se po schodech. Nic. Koukla jsem se ke dveřím,a co tam nevidím!
Mery která kňučí a dělá na mě smutné očka. Šla jsem k ní,že ji vezmu a pomazlím ji. Když jsem k ní přistoupila,tak jsem si všimla fleku na koberečku.

"No Mery! Říkala jsem ti,žádné loužičky!" řekla jsme trochu přísným hlasem. Chytla jsem ji a odnesla ji do koupelny a položila ji do nenapuštěné vany. Běžela jsem dolů po schodech a porozhlédla jsem se po kýbly s nějakými čistícími prostředky. Když jsem je konečně našla,vyběhla jsem schody. V koupelně jsem napustila kýbl teplou vodou a dala do toho nějaký čisticí prostředek.


Vzala jsem hadr a začala kobereček drbat. Když jsem ho dočistila,kýbl jsem vypláchla a umyla. Nechala jsem si ho v koupelně,kdyby náhodou mi udělala ještě někde někdy loužičku. Musela jsem ji umýt,přece jen jsem ji nekoupala asi týden. Pořádně jsem ji umyla. Pak -ta mrška malá-,když jsem ji vyndala z vany se oklepala a já byla pocákaná.

"Mery!" naštvaně jsem ji usušila,chytla jsem ji a šla s ní dolů. Mamka tu není. Položila jsem Mery na zem,však ona to tu vydrží, a šla jsem do školy.
Cestou do školy jsem potkala pár známých tváří. Dorazila jsem do školy. Ve škole jsme psali prověrku z matiky. Naštěstí jsem to uměla. Na biologii jsme pracovali s mikroskopem. Na dějepisu jsem potkala Elenu,dali jsme se do řeči,ale pak se objevil pan učitel Saltzman a hodina začala. Na anglickém jazyku se učitel objevil přesně. Jakmile začalo zvonit,pan učitel se objevil ve třídě.
Po hodině jsem se zase potkala s Elenou. Caroline šla pár metrů před námi. Elena se mě šeptem zeptala,jak se mi tu líbí. Nevím,jak to Caroline mohla slyšet. Otočila se,a usmála se. Poté co se usmála řekla,že by jí to také zajímalo. Přeci to nemohla slyšet. Sotva jsem to slyšela já. Elena se na ní tázavě podívala,a Caroline se zarazila a pak spěšně dodala,že musí jít. Když škola skončila,šla jsem domů. Když jsme dorazila domů,rozhodla jsem se,že se porozhlédnu po městečku Mystic Falls. Nechala jsem mamce vzkaz,na kterém bylo: Ahoj mami,šla jsem s Mery ven se porozhlédnout,co vše tu je. Cheryl.

Mery ještě neměla obojek ani vodítko,tak se kouknu po nějakém obchodu.
Namazala si půlku chleba. V jedné ruce jsme držela Mery,a v druhé půlku chleba a vyšla jsem ze dveří našeho nového domova.
Sluníčko příjemně hřálo. Dneska bylo opravdu krásně. Dojedla jsem chleba a šla dál.
Konečně jsem našla obchod se zvířaty. Když jsem vstoupila,viděla jsem jen samé regály. Na levé straně byly akvária,kde byly rybičky. Byli tam křečci a králíčci a různá zvířata. Šla jsem rovnou k pultu a tam uviděl prodavačku.
"Dobrý den,prosím vám,sháním pro mé štěně nějaké vodítko a obojek." řekla jsem mile.
"Ano,hned vám něco ukážu." otočila se a štrachala něco v regálech za sebou.
Pak se otočila a položila na pult několik obojků-barevných- a několik vodítek.
Nevěděla jsem,co mám vybrat. Nakonec jsem si vybrala obojek,který měl krásnou fialovou barvu a vodítko které bylo stejné barvy.
Paní se mile usmála a řekla mi cenu. Najednou jsme si všimla krásného jakoby psího "přívěsku". Byl stříbrný. Nakonec jsem ho taky koupila. Vyšla jsem z obchodu. Měla jsem plné ruce. V jedné jsem měla Mery a v druhé obojek a vodítko. Chtěla jsem ji nasadit obojek. Nechtělo se mi ji pokládat na zem. Nakonec se mi povedlo jí ten obojek nasadit,když jsem nasadila i vodítko chtěla jsem ji nasadit ten psí "přívěsek". Najednou mi z toho přívěsku něco maličkého spadlo.
Super,jestli to byl šroubeček,tak jsem v háji a můžu to akorát tak vyhodit. Klekla jsem si,položila Mery na zem a koukala na zem,jestli to nenajdu. Pak se objevila něčí ruka.
Vzhlédla jsem od země a viděla muže. Byl starý tak kolem dvaceti a víc. Měl černé vlasy a krásně šedé oči. Takové světlé. Měl na sobě džíny a černou košili. Asi tři první knoflíčky měl rozepnuté.
Jak jsem tak na něj koukala,klečel na zemi a usmál se na mě.
"Není to tvoje?" zeptal se a znovu se usmál. Držel v ruce nějaký stříbrný maličký předmět.
"Ehm,jo,díky." řekla jsem a pořád na něj koukala. Podal mi předmět. Já si ho vzala a oba jsme se naráz zvedly. Držela jsem Mery v pravé ruce a on najednou natáhl ruku a pohladil si kňučící Mery.
"Pěkný pes." řekl a koukal na ní s úsměvem na tváři.
Úplně mě hypnotizoval. "Děkuju." řekla jsem a pohladila jsem Mery.
"Jak se jmenuje?" zeptal se.
"Mery.." řekla jsem a koukala na Mery.
"Pěkné jméno." řekl a dodal: "Mimochodem,já jsem Damon Salvator" napřáhl ke mě ruku aby jsme si s ní potřásli na seznámení.
"Cheryl... Daviesová" řekla jsme a poprvé se na něj usmála.
"Pěkné jméno." zase na mě koukal,jakoby mě hypnotizoval svýma krásnýma šedýma očima.
Měl příjmení Salvator.. To příjmení je mi povědomé. Koukala jsem na něj zvědavě.
"Možná chodíš s mým bratrem do školy." řekl a dodal:"Se Stefanem."
"Ehm jo,no já musím jít." řekla jsem a obešla ho.
Ani jsem se neohlédla,bála jsem se že uvidím jeho hypnotizující šedé oči a nebudu moct odejít.
Byl tak.. zvláštní. Něco ve mě na mě řvalo,ať jdu pryč.
Když jsem byla u domu,běžela jsem po schodech do svého pokoje. Položila jsem Mery do pelechu.
Pam jsem s sebou praštila o postel a ležela jsem koukajíc se do stropu.
Ty jeho šedé hypnotizující oči mě úplně omámily. Chtěla jsem ho ještě jednou vidět,ale styděla jsme se jen tak vpadnout do domu Salvatorů. Vždyť ani nevím,kde bydlejí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 beata_salvatore beata_salvatore | 19. března 2011 v 21:55 | Reagovat

tato poviedka ma zaujala som zvedava ako to bude pokracovat

2 iwi iwi | 27. července 2011 v 12:05 | Reagovat

Vážně pěkná povídky a mohla by si tu dát co nejrychleji další kapču ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Copyright © 2009-2011 | Vampire-Diaries-Serial.blog.cz