FF: A perfect Christmas night (by 123nenagirl )

25. července 2011 v 19:02 | Vampire Girl |  FF | Translation from English
A perfect Christmas night
Překlad: Vampire Girl

Seděla jsem v obývacím pokoji u krbu a dívala jsem se oknem ven na zelené stromy, které teď byly obtěžkány sněhem. Byl to osamělý Štědrý večer, a já ho neměla s kým trávit. Donutila jsem své nohy, aby se zvedly, a pomalu jsem odešla do kuchyně. Rozhodla jsem se připravit si horkou čokoládu a doufala, že se budu cítit lépe. Stála jsem v kuchyni a čekala, až bude čokoláda hotová, když v tom mě zamrazilo v zádech. Zachvěla jsem se. Věděla jsem, že ten vítr přichází zvenčí, ale jak?

Porozhlédla jsem se kolem a zjistila, že jedny ze dveří do kuchyně jsou otevřené. Povzdechla jsem si a uvolnila se, když jsem zjistila, že si se mnou moje tělo nehraje. Chvíli jsem ještě čekala, než se čokoláda dodělala. Nalila jsem si ji do mého oblíbeného šálku a šla zpátky do obýváku. Kdybych aspoň měla někoho, s kým bych si tu čokoládu mohla dát, pomyslela jsem si a znovu se koukala z okna. Jeremy byl venku s kamarády, a teta Jenna byla mimo město se Stefanem, protože potřebovali něco "zařídit."


Přikryla jsem se dekou a vzala si knížku ze stolku. Nebyla jsem vášnivý čtenář, ale nějak jsem si zvykla. Začala jsem listovat stránkami, když jsem uslyšela sníh, který narazil na moje okno a dveře. Venku je asi zima, pomyslela jsem si a sledovala, jak vítr tancuje se stromy a sníh poletuje kolem a žádá o pozornost.
Neschopná soustředit se na čtení, jsem uslyšela zvuk z venkovního světa; vánoční koledy. Pamatuju si, když jsme mí rodiče, Jeremy a já trávili Vánoční koledování se sousedy. To byly časy, řekla jsem si, když se mi výhled ztratil ve vodě. Slzy, znovu, zašeptala jsem, když mě přemohla nostalgie. Porozhlédla jsem se po krabičce s kapesníky a doufala jsem, že moje slzy nevytopí místnost. Setřela jsem smutek a lehla jsem si na pohovku. Zavřela jsem oči a snažila jsem se přivolat šťastné vzpomínky. Moje představivost neměla ani čas začít pracovat, když jsem uslyšela klepání na dveře. Možná si to jen představuješ, Gilbertová, tolik času o samotě tě udělalo paranoidní, řekla jsem a zachichotala se. Nicméně jsem pak uslyšela známý hlas, který přicházel zpoza dveří.

"Damone?" řekla jsem a otevřela jsem dveře jen natolik, aby viděla tmavý stín pokrytý sněhem.
"No, rozhodně nejsem sněžný muž," řekl a vstoupil dovnitř.
"Co chceš?" zeptala jsem se a sledovala ho do kuchyně.
"No, je Štědrý večer, předpokládal jsem, že potřebuješ společnost," řekl a vzal si trochu horké čokolády, která byla na sporáku.
"Ha," ušklíbla jsem se. "Jsi si jistý, že to nejsi ty, kdo potřebuje společnost?"
"Ne. Cítil jsem tvoji osamělost až u mě doma, princezno. Nemohl jsem tě nechat strávit tenhle večer samotnou, jak ubohé by to bylo, Eleno? Kromě toho, ty umíráš touhou mě mít dneska jako svého společníka," mrkl na mě.
"Ne. Vážně, jsem v pořádku," lhala jsem a doufala, že zůstane. Přímo jsem neumírala touhou mít u sebe doma, ale nakonec nebyl tak špatný.
"No, to je škoda, protože zůstávám. Mimochodem, skvělá čokoláda," řekl. Pak se vydal se do obýváku a přikryl se mou dekou. Mou dekou.
"Dej mi to," zírala jsem na něj a brala si ji zpět.
"Máš strach, že na tom zanechám svou vůni?" zeptal se Damon a usmál se na mě úsměvem, který by mohl donutit mou krev přestat téct v mých žilách.
"Jak chceš," odpověděla jsem a protočila panenky, když on si vzal do rukou knihu, kterou jsem předtím četla. "Byla jsem v pohodě. Jen jsem tady seděla a užívala si pokoje. Nepotřebuju, abys to zničil," řekla jsem, ale ve chvíli, kdy ta slova opustila má ústa, jsem jich litovala. V Damonově tváři se objevil náznak smutku.
"Vážně chceš, abych odešel?" zeptal se a díval se z okna svýma modrýma očima.
"Ne, promiň," řekla jsem a sedla si vedle něj.
"Tohle jsem si myslel, že řekneš," ušklíbl se znovu. Byla jsem ráda, že ho můj komentář moc neranil. Na Damonovi mi záleželo, a nechci, aby se mu něco stalo.
"Takže? Copak budeme dělat?" zeptala jsem se ho a doufala, že přijde s něčím, co mě zabaví.
"Políbíme se?" zeptal se a díval se na hodiny, které říkaly, že je skoro půlnoc.
"Leda ve snu," zasmála jsem se a cítila jsem, jak mi srdce tancuje v hrudi. Snažila jsem se zabránit své touze, aby si mi objevila v obličeji a tak jsem se koukla z okna. Damon si udělal pohodlí a položil nohy do mého klína. Pak jsme se oba koukali do krbu.

"Slyším tvoje srdce křičet odtud," řekl Damon a přiblížil svou tvář blíže k mé. "Jsi si jistá, že nechceš políbit?" zeptal se, olízl si rty a čekal na moji reakci.
"Já…přestaň," věděla jsem, že v mých očích viděl touhu.
"Jen jeden polibek, Eleno," řekl a prsty se dotknul mé tváře.
"Dobře," odpověděla jsem a skrz jeho oči jsem se mu dívala do duše.
"Počkat, cože?" odpověděl, šokován mou odpovědí. "Myslíš to vážně?"
"Ano," prohlásila jsem a přiblížila jsem se k jeho rtům. Pak jsem rychle otočila hlavou a políbila ho na tvář. Hodila jsem s sebou zpátky na pohovku a smála jsem, až mě bolelo břicho.
"Ha, vtipné," řekl Damon.
"No, učila jsem se od toho nejlepšího," řekla jsem a šla jsem odnést naše šálky do kuchyně.

Když jsem se vrátila do obýváku, Damon tam nebyl a moje srdce pokleslo. Naštvala jsi ho, vyčítala jsem si a šla jsem do svého pokoje. Otevřela jsem dveře a našla Damona ležet na posteli. Moje srdce znovu začalo tančit.
"No, myslela jsem si, že bychom si měli najít místo, které je více intimní," usmál se a zvedl obočí.
"Myslela jsem, že jsi odešel," řekla jsem a lehla si vedle něj.
"Tak lehce se mě nezbavíš," řekl a hrál si s mými vlasy.
"Přestaň!" zasmála jsem se a plácla mu přes ruku.
"Máš kuráž, to se mi líbí," usmál se.
"No tak, Salvatore," řekla jsem a snažila jsem se být vážná. "Uch, zapomněla jsem dole svoji deku," zasténala jsem.
"Dneska budu tvojí dekou já," řekl a jeho a jeho ruce šly kolem mého pasu, a on mě pevně objal.
"Tak dobře," přijala jsem a sama sebe tím šokovala. Možná to nakonec nebude tak špatné, pomyslela jsem si, zavřela oči a položila hlavu na jeho hrudník.
"Dobrou noc, Damone," řekla jsem ospale. Vítr mi zpíval ukolébavku a stromy mě ukolébaly ke spánku. Byla jsem na tom místě; tam mezi vědomím a nevědomím, a mohla jsem přísahat, že jsem slyšela Damovy jemné rty šeptat, "Miluji tě, Gilbertová." Moje srdce mě vzalo zpátky do reálného světa, když jsem se snažila přijít na to, jestli to, co jsem slyšela, byla pravda.
"Co jsi to říkal?" zeptala jsem se a zvedla hlavu.
"Slyšela jsi mě," řekl a na jeho rtech se rýsoval úsměv.
Nechala jsem svou hlavu znovu spočinout na jeho hrudi, zavřela jsem oči a spánek nás vzal oba pod svá něžná křídla. Dokonalý Štědrý večer, pomyslela jsem si, když obě naše těla odletěla spát.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 L.Di Nowak L.Di Nowak | Web | 25. července 2011 v 20:33 | Reagovat

kraaasne :)

2 vampirediaries.sk píše visa2 vampirediaries.sk píše visa2 | Web | 26. července 2011 v 16:10 | Reagovat

vidím, že si môj návrh zobrala úplne vážne :-) chválim...vždy si rada prečítam tvoje preložené poviedky..:-*

3 Kate Kate | 10. srpna 2011 v 22:43 | Reagovat

To je tak krásná povídka :) !!! Vážně, jedna z nejlepších =) Je dobře, že se Elena tak nebrání a že ji Damon ani neovlivnil, že to dělala z vlastní vůle..=)

4 hplovehp hplovehp | Web | 14. dubna 2012 v 17:56 | Reagovat

5 CarpenterMeredith CarpenterMeredith | E-mail | Web | 30. června 2012 v 16:11 | Reagovat

I will recommend not to hold back until you earn big sum of money to order all you need! You should take the <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/mortgage-loans">mortgage loans</a> or commercial loan and feel fine

6 Ellie Ellie | 27. října 2012 v 16:37 | Reagovat

Roztomiloučké!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Copyright © 2009-2011 | Vampire-Diaries-Serial.blog.cz